Čas mého života

Autor: Jerome Klapka Jerome
Překladatel: Milan Žáček
Nakladatelství: Vyšehrad
vázaná, 256 stran

Autobiografie z pera autora Tří mužů ve člunu a na toulkách, kterou Jerome K. Jerome vydal v roce 1926, pouhý rok před svou smrtí. Svým typickým duchaplným, výstižným stylem a zároveň bez servítků se vrací do krásných i krušných časů svého... Zobrazit více

Zobrazit ukázku

Jerome Klapka Jerome

Autor

Anglický spisovatel a redaktor, známý zejména pro své humoristické povídky a cestopisy. Nejznámějším dílem jsou Tři muži ve člunu a volné pokračování Tři muži na toulkách. Jeho německý životopisec Walter Gutkess uvádí, že napsal 49 knižních titulů a divadelních her.

Recenze
v médiích

Ladislav Nagy: Jeromeho cesta ke slávě byla typicky viktoriánská, Hospodářské noviny, 13.6.2017

Zajímavou životní cestu napříč vrstvami viktoriánské společnosti zachycuje nedávno v češtině vydaný životopis Čas mého života od anglického spisovatele Jeromeho Klapky Jeromeho. Autorův čas se naplnil před devadesáti lety, 14. června 1927. Už na přelomu devatenáctého a dvacátého století byl Jerome Klapka Jerome renomovaný autor, a především velice zdatný cestovatel. Projel Spojené státy i prakticky celou Evropu, viděl, jak se mění, zachytil nástup nových druhů zábavy a rozptýlení – skvělé jsou pasáže o lyžování ve Švýcarsku – a své postřehy předkládá s nezaměnitelným šarmem.

Petra Smítalová: RECENZE: Memoáry Jeroma Klapky Jeroma dokazují, že i humorista musí občas zvážnit, lidovky.cz, 1.5.2017

Alkohol ano, sex ne. V češtině poprvé vyšly memoáry Jeroma Klapky Jeroma z roku 1926. Autor Tří mužů ve člunu v nich mísí suchý anglický humor s úvahami o rasismu, ženské emancipaci, válečných hrůzách, vztazích i víře. Memoáry Čas mého života Jerome Klapka Jerome vydal v roce 1926, tedy rok před smrtí, kdy se už potýkal se zdravotními problémy. Vše nasvědčuje tomu, že chtěl, aby alespoň jeho poslední řádky zlomily ono prokletí „autora Tří mužů ve člunu“. Zmíněná marketingová vábnička vyjímající se snad na každé obálce knihy, která vyšla po jeho čtenářsky veleúspěšném příběhu tří kamarádů plavících se po řece Temži, mu totiž dost hýbala žlučí.

Škatulka lehkovážného humoristy, od nějž nelze čekat hodnotnou literaturu, mu nedělala žádnou radost. Memoáry dokazují, že nebyl jen vypravěčem vtipných historek, ale i vnímavým komentátorem doby a hloubavým pozorovatelem lidské povahy.

Aleš Palán: Jeden muž na toulkách, ego!, 17.3.2017

(…) Podstatnou část svých vzpomínek věnuje Jerome celkem pochopitelně dětství. Před čtenářem ožívá zavátý svět, ve kterém na ulice vyjíždějí první bicykly a veřejnost diskutuje, zda je etické, aby je sedlaly dámy. „Líbilo by se vám, kdyby vaše sestra ukazovala nohy? Ano, nebo ne?“ – to byl dotaz, kterému nešlo uniknout. Pokroku ale také ne, takže dámy bicykly stejně osedlaly a malý Jerome se mohl poohlížet po dalších dobrodružstvích. Své vzpomínky, které napsal rok před smrtí, ladil humorista převážně nostalgicky – a řekněme trochu státotvorně. Nitro autorovo se před čtenářem neodhalí, pisatel se ale setká s řadou zajímavých osobností, umí si všímat a svižně o tom psát. Taková potulka rozhodně stojí za to.