Deník šílené markraběnky

Zita Pallavicini (1971, Budapešť)
Pochází ze slavných šlechtických rodů celé monarchie, titul markraběnky zdědila po svém otci z rodu Pallavicini. Jejím prapradědečkem byl hrabě Gyula Andrássy, ministr zahraničí rakousko-uherské monarchie, maminka byla nemanželskou dcerou Františka Jindřicha Dobrzenského z Dobrzenicz. Část dětství prožila v Čechách (její trenérkou gymnastiky byla Věra Čáslavská), kam se ráda na delší či kratší dobu vrací a Čechy a Prahu vnímá jako svůj domov. Absolvovala státní baletní konzervatoř v Budapešti, ale po pádu z koně byla nucena se kariéry baletky vzdát. Žila v mnoha zemích, delší dobu pobývala v Kanadě, kde si zahrála v českém Novém divadle v Torontu pod vedením Adolfa Tomana. Za svůj domov považuje samozřejmě i Maďarsko a Rakousko. Plynule mluví šesti jazyky a nejlépe se cítí za kamerou a na jevišti. Jako modelka pracovala se známými návrháři, například s Valentinem Garavanim. Psát začala už v dětství a vždy si vedla deník, avšak v různých jazycích. V současné době byla jmenována maďarským ministerstvem pro evropské záležitosti politckou poradkyní pro koordinaci Visegrádské čtyřky a Rakouska, ale zabývá se rovněž designem interiérů. Má dvě děti, Eduarda (17) a Lavinii (12). Jejím největším hobby jsou stále koně.
Nejlépe se cítí o samotě v lese, daleko od hluku světa, a nejlepší nápady dostává při vaření.